V předstihu nás tatínek odvezl na Florenc, abychom si počkali na SA autobus. Ten byl na místě včas, ale vyrazili jsme s malým zpožděním, protože někteří cestující se loudali. Na letiště v Mnichově jsme ale i tak dorazili skoro o půl hodiny dřív. Bohužel se v autobuse moc spát nedalo, schrupnul jsem dohromady asi hodinku a půl, Péťa na tom byla podobně.

Mnichovské letiště je neskutečný bordel. Buď chybí cedule, které by člověka nasměrovaly správným směrem, nebo ukazuje ten samý cíl na všechny strany. Po čtvrt hodince se nám konečně podařilo najít správnou přepážku a zařadit se do fronty. Na poslední chvíli ještě změnili bránu, jediné štěstí bylo, že to vyhlásili i v angličtině, protože informační tabule má sotva metr a půl čtvereční, takže se dá přečíst, jen pokud člověk stojí přímo pod ním.

Chvíli po sedmé jsme úspěšně vzlétli a já se (jako jediný) díval, jak se všechno pod námi zmenšuje. Nakonec jsem svůj první let v pořádku přežil a dorazili jsme na Schiphol. Když jsme se zařadili do fronty na souboj s automatem na lístky na vlak, procházeli postarší manželé, kteří nám darovali jízdenku zdarma a celý sešit voucherů na slevy, protože odlétají a už je nevyužijí! Při cestě vlakem na Central Station jsme ještě narazili na českou rodinu.

V Amsterdamu jsme se vydali z nádraží obhlídnout část města a dali si takovou pozdní snídani na náměstí Nieuwmarkt. Ubytování v hotelu se poněkud zpozdilo a nakonec se podařilo dostat se do pokoje. Po vyhození kufrů jsme vyrazili na první atrakci - do muzea Vincenta van Gogha. V půli cesty se k divokému studenému větru, který foukal celý den, přidal ještě liják, takže do muzea jsme dorazili zmoklí. 

Se zakoupenou I Amsterdam Card jsme předběhli frontu a dali se do čtyř pater umění. Výstava byla připravená pěkně a dala se docela projít, bohužel už se hlásila únava, takže jsme z toho tolik neměli. Uspokojivé bylo, že dav v galerii nebyl příliš veliký. První patro bylo věnované předchůdcům van Gogha a jeho rané tvorbě. V druhém patře byly vystavené obrazy z jeho pozdější tvorby, v dalším patře byly nástupci van Gogha. Poslední patro se věnovalo současníkům různých stylů.